Za sedmero horami, za sedmero poli,
v krásné zemi české, prezident se volí,
kdopak asi nejvíc hlasů, dneska/zítra dostane,
koho asi na Hrad, pošlou čeští občané?

Pod stromečkem rozbaleno,
cukroví je už snědeno,
teď zas opět pracovat,
učit, psát a veršovat…

Sníh zasypal naši vísku,
dneska začlo sněžit,
Ježíšek je už nablízku,
stačí na něj věřit…

Pozdní večer, druhý prosinec,
musím uklízet – doma zas binec,
Vánoce nepočkaj, příbuzní přijedou
a bystrým okem svým kontrolu provedou.

Listopad zatváří se občas vážně,
až i listí, jež bylo předtím pro smích,
obrátí se v křídla, tíhu, ostych,
zima už ptá se: Poznáváš mě?

Nakonec jí řekneme své Ano!
Jen nás polap, vzdáme se tvým sítím,
touhu máš a já chlad už cítím.
Až začne sněžit, bude dokonáno…