Bez svolení vytvořené básně nikde nezveřejňujeme. Všechny básně zde uvedené jsou zveřejněny se souhlasem našich klientů.
Seznam níže zveřejněných básní:
- Text na svatební oznámení
- Báseň jako poděkování rodičům
- Veršovaný příběh o novomanželech do svatebních novin
Další hotové básně se svatební tématikou – blahopřání, poděkování a proslovy naleznete ZDE.
1. Text na svatební oznámení
Zadání:
Dobrý den, hledala jsem nějaký originální text na naše svatební oznámení a našla jsem Vaše stránky. Ukázky Vašich básní se mi líbí a ráda bych si proto objednala veršované svatební oznámení na náš svatební obřad a veselku. Obojí se koná dne 16. dubna 2016 ve 13:00 v areálu hotelu Ostrov v Nymburce. Jmenujeme se Michal a Romana a po svatbě budeme mít společné příjmení Krejčíkovi. Báseň nemusí mít zrovna vážný tón, bereme se po pěti letech, tak ať je báseň vtipná a s nadhledem. Vybrali jsme romantické místo přímo u řeky Labe, prosím to zmiňte v té básni. Děkuji.
VELKOLEPÉ OZNÁMENÍ
Vážení – už je to tu,
složíme své slovo k slovu,
život zase k životu.
Už vás zveme ku Ostrovu.
Tam si spolu s úsměvy
vyměníme věrné sliby,
Svědky toho buďte vy,
už jen dvakrát ANO chybí!
Cesta k hotelové bráně
bude květy vystýlaná,
hostina se pak protáhne
třeba do božího rána.
Vždyť z nás budou manželé!
Přijďte tedy k břehům Labe,
ať se máme vesele
ještě dlouho po té svatbě.
A to 16. dubna v tomto roce,
kdy Michal a Romana
do toho skočí rovnýma nohama
v areálu hotelu Ostrov v Nymburce!
Od třinácti nula nula
budem oba Krejčíkovi,
začne nová kapitola,
co přinese? Život poví…
Objednat vlastní text na svatební oznámení
2. Báseň jako poděkování rodičům
Zadání:
Dobrý den, chtěla bych originální básní poděkovat svému tátovi na svatbě za všechno, co pro mě v životě udělal a i nadále dělá. Jeho koníčkem je tanec, v mládí závodně tancoval, moc se těší na náš společný svatební tanec, dokonce už doma ,,oprašuje“ kroky :-D Na oko je to tvrďák, ale jinak je hodně sentimentální, citlivý typ. Od malička o mě mluví jako o malé Leničce, jelikož se máma jmenuje stejně (té říká velká Lenka nebo Léňa).
V dětství nás se sestrou vedl obě k tanci a k četbě, buď nám něco předčítal a nebo doporučoval, respektive kupoval knihy. Máma nelyžuje, ale na hory jsme jezdili často, táta je dobrý lyžař a naučil lyžovat i nás, na hory jezdíme všichni (rodiče, já s nastávajícím manželem a sestra s přítelem) každý rok dvakrát na chalupu známého dodnes. Se snoubencem má táta dobrý vztah řekla bych, i když mi přijde, že někdy trochu žárlí. Někdy z legrace říká, že na něj nikdo nemá čas, a že už chce konečně nějaké vnouče. Báseň bych prosila složit nějakou jemnou, něžnou, aby vyjadřovala, že i když budu vdaná, tak jsem tady stále pro něj.
TÁTOVI
(s láskou Lenka)
Oznámení rozeslána,
ke svatbě se schyluje,
dnešním dnem už budu vdaná,
věřím, že mě miluje.
Kdo však dřív mě miloval,
mi dnes po levici stojí,
vždy chránil mě a opatroval,
jako rytíř v plné zbroji.
Hudba zazní, otec s dcerou
teď parketem budou plout,
do očí se slzy derou,
stačí si jen vzpomenout.
Lyžování, knihy, tanec,
čas společné chvíle krátí,
zážitků je plný ranec
s vnoučaty se zase vrátí.
Od nynějška zvou mě paní,
sentiment se vkrádá na líčka
a i když je to k pousmání,
BUDU NAVŽDY – TVOJE malá LENIČKA.
3. Veršovaný příběh o novomanželech do svatebních novin
Zadání: Dobrý den, prosím vás pěkně o zveršování našeho příběhu od seznámení ke svatbě, které jsme prožili s mým přítelem a brzy již manželem Miroslavem do našich svatebních novin. Poznali jsme se kdysi na začátku srpna, kdy jsem se vydala s kamarádkami na dovolenou na Máchovo jezero.
Budoucí manžel tam pracoval na brigádě jako plavčík a seznámili jsme se v podstatě tak, že mě zachraňoval (když jsem přecenila síly a vydala se ve vlnách na hloubku). Dodneška si z toho dělá srandu, že je rád, že jsem se topila. Po pár letech jsme se rozhodli, že se vezmeme. Zrýmujte tam prosím nějak ten Mácháč a ještě to zkuste uzpůsobit, aby ta báseň byla opravdu trefná a svatebčany při čtení našich novin pobavila. Děkuji!
OD MÁCHÁČE K OLTÁŘI
Vrchol léta, výlet na Mácháč,
on plavčík, já neplavkyně,
za zády jsem zanechala pláž,
splývala jsem po hladině.
Že může být hloubka pod vodou,
to jsem stěží domyslela,
on mě zahlédl, ne náhodou,
jal se bezvládného těla.
Já jsem po umělém dýchání
okřála jak nikdy dříve,
nenechal mě odnést vlnami,
a vrátil mě mezi živé.
Kdo by řekl, že uplyne
jen pár let, a má další odměnu.
Teď se ruka k ruce vine,
dnes dostal mě za ženu!
Živou, zdravou, v bílém závoji!
Je to venku, chci jen říci
všem, kteří se svateb nebojí:
dnes sešli jsme se na radnici!
To se stává: od Mácháče
cesty zavedou vás k oltáři.
Kdo chce, ať si štěstím pláče,
snad manželství se vydaří!
Objednat vlastní příběh do svatebních novin
Prohlédněte si i další básně složené na přání: